Pravdy mimo moje bytí

Se svými váhovými přírůstky jsem se nikdy trvale nesmířila a odpovědi na otázky, proč já jsem tlustá a jiná ne, jsem hledala dokonce ve slunečním zvěrokruhu.Od okamžiku, kdy jsem si objasnila problematiku znamení Vah, vím, která skutečně bije. Odhalení problému jsem našla v knize Lindy Goodmanové Sluneční znamení, z níž jsem se dozvěděla, že pro Váhy je příznačná rozkolísanost; jednou jsou nahoře, jednou dole. Pochopila jsem: jednou tlusté, podruhé hubené. V životě hledají harmonii, ale přesto se dokážou nadměrně přejídat (a jak!), nadměrně holdovat alkoholickým nápojům (dávné zkušenosti s nepřiměřeným pitím a jeho neblahými následky mám taky, zachránila mě jen nezřízená touha v práci něčeho dosáhnout), nebo milovat (vím, o čem je řeč, ale ponechávám bez komentáře) a tím dovedou spolehlivě zlikvidovat soulad a vyváženost.
Abych nepodléhala vyjmenovaným neřestem, holduji sportu v míře, která u jiných, i mladších žen vzbuzuje úžas; minimálně dvakrát týdně pětasedmdesát minut v posilovně, rychlé procházky se psem nebo jízda na kole. Nejlepším lékem, jak vyhnat jídlo z mozkových závitů, je jakákoliv duševní činnost, pohlcující mě někdy natolik, že nemám čas skutečně na nic, bohužel ani na manžela, který následně upadá do chmurných myšlenek a klade si otázky, zdali ho mám ještě ráda.