Něco o přehršli

Ukázka z knihy SKORKOVINY.Hodně, nebo málo?

Občas používám slova, o nichž si myslím, že znám jejich přesný význam, ale záhy zjistím, že opak je pravdou, protože čeština má mnoho krás-ných záludností. Nedávno se mě ptala přítelkyně, zdali je správně přehršle nebo přehršel, a jestli je to hodně, nebo málo. Automaticky jsem tvrdila, že přehršle určitě znamená hodně. Přesto mě na-padlo, že bude nutné hledat odpověď v lexikonu, neboť už jen malá pochybnost o tom, že něco ne-ní v pořádku, mi nedala spát. V akademickém slovníku jazyka českého jsem se dočetla pod ter-mínem přehršle, že nářečně existují tvary přehršt-le, prohršle, přehrst, přehrštel, přehrštlí, řidčeji se užívá přehršel, přehrstí, a za zastaralé jsou pova-žovány přehršlí, přehrští. Aby toho nebylo málo, následují další obdoby onoho slova – řidčeji pře-houšle, přehoušel, zastarale přehoušlí, nářečně přehouštlí. Význam byl v dalším textu vysvětlen dvěma způsoby. 1. Je to množství, které se nabe-re do obou hrstí zároveň, ojediněle do jedné hrsti, nebo menší množství zvláště něčeho sypkého. 2. Jde o spojené dvě hrsti, řidčeji o jednu hrst. A tak mohla dříve hospodyně házet obilí drůbeži celými přehoušlemi, nabírat chlebovou mouku do pře-hrštle; v době smutku si lidé chytali hlavu do pře-hršlí. A ten, kdo měl dlaň skutečně malou, použí-val přehršličku.

Příspěvek byl publikován v rubrice SKORKOVINY. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Něco o přehršli

  1. Voldánová Ivana napsal:

    PřehšelPokud tomu dobře rozumím, tak mít něčeho přehršel, neznamená mít mnoho, ale tak do jedné až dvou hrstí.
    Tudíž, kdo tvrdí, že má něčeho přehršel, nemá nadbytek. A co slovo „hršel“?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *