Druh kuchyně a způsob stravování určuje muž

V životě každé ženy hraje důležitou roli muž, manžel, přítel, zkrátka partner, a jeho přístup k jídlu a ke kuchyni,což je pochopitelné, jinak by neplatilo přísloví o lásce procházející žaludkem. Nedovedu si představit, že by nějaká žena dokázala předkládat muži pokrmy, po nichž by mu bylo pravidelně špatně, nebylo v souladu s chutí zafixovanou z domova, nebo nedej bože by mu nechutnalo.
V době mého prvovdana jsem měla manžela, o němž bych mohla říci, že byl správný moravský pořez. Při výšce téměř sto devadesáti centimetrů, při původních sto pěti kilech tělesné váhy a za vydatné manuální práce jeho tělo něco spotřebovalo. Miloval pivo a klasická česká jídla s hojností jakéhokoli masa, příloh, nejlépe tuhých houskových knedlíků a omáček všeho druhu. Pravda, naučila jsem se vařit podle jeho požadavků, ale důsledky si nesl sám. Na konci našeho desetiletého manželství byl o dalších deset kilo těžší! S takovým přístupem partnera se těžko dodržují pravidla zdravé a umírněné výživy.
Nyní za druhovdana jsem po více jak deseti letech pochopila svého štíhlého manžela, pro kterého jídlo téměř nic neznamená a nepřikládá mu zvláštní význam; je pro něj téměř nutným zlem, jež musí pozřít, aby neumřel. Vaření a jeho přípravu považuje za ztrátu času. Kdybych se nebránila přísunu skrytých tuků a jiných “tajemství” šéfkuchařů, chodili bychom i o sobotách a nedělích do restauračních zařízení.
Na druhé straně však musím konstatovat, že vybíravý není. V zásadě sní všechno, co mu předložím, ale dává přednost spíše lehčí kuchyni bez zbytečné zátěže energeticky vydatných jídel.
Jen pro dokreslení uvedu, že před rokem, kdy si nechal změřit hodnotu podkožního tuku, jsem došla k závěru, že je podměrečně odtučněný. Naměřený výsledek dvanácti procent je prý obvyklý pro maratonské běžce!