Zrušit rituály je těžké, leč nutné

Nevím proč, ale pod pojmem rituál si představuji divoký obřadný tanec skupiny lidojedů z hlubokých deštných lesů před vystrašenými zajatci uvázanými na kůlech do doby, než definitivně zakončí jejich život.Sama z vlastní zkušenosti vím, že žena má v sobě mnoho zakořeněných rituálů, o nichž si myslí, že na nich stojí život, nebo bez nichž si život nedovede představit.
Jak si jistě pozorný čtenář všiml a spočítal, patřím ke generaci žen, jimž maminky vtiskly do paměti určité ceremonie v domácnosti, které každá správná hospodyně musela dodržovat a přes které takříkajíc nejel vlak. Pamatuji se na doby, kdy náročným rituálem praní velkého prádla, spočívajícím v namáčení, vyvářce, v následném dvojím praní a několikerém máchání moje maminka strávila nejeden večer až k půlnoci.
Tyto namáhavé obřady v mnohých rodinách a domácnostech padly s rozšířením automatických praček od poloviny sedmdesátých let minulého století.
Vlastnictvím automatické pračky tatramatky jsem účinně odbourala namáhavé postupy při očistě našich oděvů, ale rituály sobotních a nedělních obědů jsem zachovala.
Předpokládám, že každá žena ví, o čem mluvím; podávání domácí stravy mezi půl dvanáctou, maximálně půl jednou s nezbytným moučníkem, kávou nebo čajem a okamžitým omytím hory nádobí.
Jako dítě jsem uvedené činnosti a postupy nesnášela, ale jakmile bylo hnízdo vybudováno a vlastní dítě na světě, rituál byl opět s plnou parádou v provozu , praktikován pod heslem dne – od jídla k jídlu.
Teď, kdy je můj syn na studiích a po své matce prahne jen v okamžiku, kdy nemá čisté prádlo, nebo ze zištných důvodů, stále více s Tomem využíváme víkendová předpoledne a poobědí k pěším vycházkám nebo cykloturistickým výletům do přírody Českého ráje, čímž odpadá vrcholný ceremoniál domácích obědů, mamutího vyvařování a pečení koláčů nebo buchet.
Obyčejně sebou musím dopoledne hodit, abych si předchystala obědovečeři, kterou pojíme v pozdním odpoledni. Výsledkem je skutečnost, že vlivem sportovního výkonu místo dvou jídel sníme pouze jedno. Pokud předvářku nestihnu zabezpečit, beru s povděkem pohostinnost českých restaurací.

Příspěvek byl publikován v rubrice Baculína. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *