Dudlík pro hladového

Když jsem se rozhodla striktně omezit jídlo a po 16. hodině letního času nejíst, tak nic pojídat nebudu a basta.Zkrátka nechci vypadat okolo padesátky jako ostatní ženy. Nebudu se vláčet s nadměrečnými kily, které bych musela na kosterním aparátu tahat, být celá bolavá a nepohyblivá. (Kdysi jsem v posilovně na jedné kladce si zkoušela na ramena „nandat“ 85 kg, abych zjistila, jak se tělo při takové záteži bude „tvářit“. Moc se netvářilo, jednou jsem se závažím pohla, zhluboka odfoukla a okráčela.)
Omezení příjmu potravin je sice hezké, ale to neznamená, že nemám hlad. Mám a někdy hrozný!
Zrovna včera, byla jsem odpoledne u lékaře, pak jsem běžela do posilovny, vrátila jsem se večer domů a věděla jsem, že bude zle. Navšívil mě „přítelíček“ hlad. Snažila jsem se ho utopit čajem, ale po deci červeného výborného vína rajtoval jako na koni. Na manželovu radu jsem velmi, ale skutečně velmi pomalu snědla 4 dětské piškoty a byl v žaludku opět klídek. Šidítko zabralo a já jsem zažila spokojenou noc.

Příspěvek byl publikován v rubrice Baculína. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *