1.máj

Noc plnou divých a možná i divných rejů máme za sebou a je třeba se postarat o to, abychom sušinky nebyly.Sušinka nebudu

Abych se hned po ránu krásně psychicky projasnila a zbavila případného nastřádaného nočního neartikulovaného stresu spěchám ke svému počítači, otevírám elektronickou poštu, zadávám své heslo a ejhle, zprávička se přece jen vloudila. Píše přítel, má prý malý problém. Je 1. máj a nemůže najít v blízkosti svého obydlí kvetoucí strom nebo alespoň rozkvetlý sochor, pod kterým by mohl políbit jako každoročně svoje lenivé “baby”. Aby přeci jen mu jeho milované holčiny, manželka a dcery, neuschly, vypomáhá si malou větvičkou ve zvednuté pravé ruce, pod níž vykoná jarní rituál pro jejich záchranu. Správně chlapsky žehrá: “Takový podvod! Ale funguje, holky neusychají.”
V zahradě kolem našeho domu máme nejen rozkvetlé třešně, ale i višně a jabloně vysázené před léty manželem, aby nám nejen okrášlily prostředí domu, ale do svých korun přilákaly zpěvné ptactvo všeho druhu, v letních vedrech dávaly blahodárný stín, v němž budeme usedat a trávit odpolední siestu a též, aby nás obdarovaly svými osvěžujícími plody. Základní podmínky pro zachování své jarní svěžesti mám tak říkajíc u nosu, manžel se má taky ještě k “světu”, ale není to pravé jarně ořechové, neboť podle jeho slov, bych to měla hrozně jednoduché, což by mohlo mít pro mou jarní svěžest neblahé následky.
“Ustroj se, pojedeme na kole!” volá na mě. “Už je načase otevřít Český ráj.” Ano, to je ta pravá příležitost, spojíme pobyt na kolech ve sluncem zalité jarní přírodě s činností pro mou jarní svěžest nepostradatelnou. Zanedlouho jsme nasedli na kola, šlápli do pedálů, projeli jsme návštěvníky přelidněný Prachov, Pařezskou Lhotou a zanedlouho jsme zastavili na oblíbené vyhlídce, stranou od silnice, na pokraji lesa, kde máme možnost se nerušeně kochat krásami české krajiny před námi. Skoro nadosah jsou Trosky, dominanta celého Českého ráje, zřícenina hradu se svými charakteristickými vrcholy, Babou a Pannou. V ranním oparu lze s námahou v dáli západním směrem spatřit Bezděz a Ještěd i s televizní věží. Dále k východu se táhne dnes sluncem prosvícený kozákovský hřeben se svým nejvyšším vrcholem, horou Kozákov, na němž Klub českých turistů vystavěl rozhlednou. Náš výhled uzavírají ještě ve sněhovém hávu Krkonoše, strážkyně českých hvozdů. Za odměnu, že jsem se na kole dopachtila bez remcání až na nejkrásnější vyhlídku, jsem dostala od svého muže pod rozkvetlou třešní velkou pusu, abych byla po celý rok bujná, silná a prudká a nedělala ostudu svému jménu JARMILA.

MSF

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *