O starých a smutných lehátkách

Byli muž a žena, kteří na chalupě odložili stará, ba letitá lehátka. Opřeli o zeď a moc se o ně nestarali, neboť měli důležitější věci na práci.Když přeci jen byli prací zmoženi, občas nějaké vytáhli, aby si odpočinuli, ale spíše je nechali, aby v temném vlhkém koutě plné pavučin dokončili svůj funkční život. A tak se stalo, že jejich použitelnost skutečně nezadržitelně vyhasínala.
Když poslednímu lehátku znenadání rupnul pruh lehátkoviny stářím pod usínající paní, která byla s řevem propuštěna k zemi, myslelo si: “To máš za to, že se o mě nestaráš a nepečuješ!” A vida, nastal konečně obrat k lepšímu.
Paní nelenila, napustila plnou železnou vanu teplé vody, v níž důkladně vydrbala kostry lehátek do všech spojů, aby byly připraveny k dalšímu zvelebování.

lehatko_I

MSF, jak to dopadlo, se dozvíte zítra.

Foto: A.T.C.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *