se dostaví pokaždé,když mě Tom v Chorvatsku nechá dlouho čekat, neboť tvrdí, že samotná ženská, která nemá v ruce motyku, nepracuje na poli a není oblečená do vdovského šatu vzbudí u tamních starších mužů pokaždé určité společenské nutkání.
Až nepříjemný byl děda, pasoucí stádo krav v Horní Podgoře, který se na mě lepil, lákal na vino fino a nezapomenutelné zážitky. Kdyby Tom nevelel k odchodu, musela bych před ním utéct až na Jadranskou magistrálu. Jiný starší pasáček koz v odlehlé končině nad mořem mě vábil do nedaleké kuči, na rakiju a fino vino. Poslední byl majitel ošuntělého mercedesu a velkého letního domu u moře, který byl zvědavý odkud jsem a proč stojím v podvečer sama s bicyklem na málo frekventované cestě.
MSF, nemáte sebevědomí? Jeďte k jižním přátelům.