BOAS

Dnes jsme si připadala jako na nevyhlášenésoutěži BOAS – branně orientační automobilová soutěž, pořádané v 70. letech minulého století Svazarmem (Svaz pro spolupráci s armádou). Pro zvědavé uvádím, že podrobnosti najdete například zde.

V pět jsme vstávali, abychom v jednom dni zvládli cestu Jičín – Litovel – Opava – Háje ve Slezsku, abychom se seznámili s podmínkami pro vypracování znaleckého posudku. V cestovním itineráři jsem měla jasno, neboť pomocí Mapy.cz jsem měla itinerář okamžitě. Totéž jsem předpokládala, že udělá Tom, ale jak jsme v Mohelnici zjistila, použil vlastní hlavu. Dovedl mě skoro k amoku, když jsem zjistila, že místo na Šumperk jedeme na Olomouc. Z rychlostní komunikace jsme sjeli na Litovel a pokračovali směrem na Opavu, ovšem s tím, že jsme se několikrát netrefili, přestože jsem neměla žádné připomínky. Jak muž tvrdí mapa je mi zásadně na dvě věci – na nic a na nic. Do obce Háje jsme skutečně za čtyři hodiny dojeli, klienta potkali a smlouvu u oběda uzavřeli.

Než jsme vyjeli, předpokládala jsem, že využije znalostí příjezdové trasy a domů pojedeme tak, jak jsme přijeli. Ale použil opět svoji hlavu a začal experimentovat, abychom něco na kilometrech ušetřili. Něco jsme u Opavy zkrátili, avšak na úkor času. V půl páté nastala tma jako v ranci, minuli jsme odbočku na Olomouc a pokračovali na Uničov. Tím jsme si zavařili minimálně 45 minutami v časovém limitu. Jen tak tak jsme dojeli do Mohelnice a ani jsme nevěděli jak jsme sjeli na rychlostní komunikaci Olomouc – Šumperk, neboť značení v ČR je více než slabé. Za 5,5 hodiny jsme dorazili zpět a ujeli jsme bez několika stovek metrů stejnou vzdálenost jako na cestě tam.

Kdybych to měla vyhodnotit, asi bychom se v soutěži BOAS neztratili, ale byli bychom rádi, že jsme se umístili alespoň na konci startovního pole.

MSF, uznávám, že Tom měl snížené orientační podmínky -večer nesvítily žádné hvězdy.