“Nejlépe jsem se vyspal,když jsem se vůbec nevyspal.” Zněly mi v uších slova přítele, který s úsměvem a jiskrou v oku občas vzpomněl na léta, kdy věrně sloužil ženám.
Noc s okránem Kyrillem jsem tvrdě prospala. S postupným vychladáním domu a nebývalým tichem jsem se více zavrtávala do duchem a propadala se stále do hlubšího spánku. Jediné, co jsem v noci vnímala nebyly roztoužené Kyrillovy milostné steny, ale fičák, nemající obdoby a tma v důsledku přerušení elektrické energie.
Přestože po milostné noci jsem vstávala docela svěží, ráno po Kyrillovi bylo kruté. Vstala jsem do ticha a nepříjemného chladu. Plně elektrifikovaný dům rozezníval pouze tikot několika hodin. Pokojový teploměr ukazoval na devatenáct stupňů, velký hrnec obsahoval několik litrů vody pro nejnutnější potřebu a před komůrkou stály dva kýble s vodou. Jsme odříznuti. Nic nefunguje. Všechny vymoženosti včetně internetu jsou smrtelně zasaženy. Není náboj, není životadárná energie. „Trhni si nohou, člověče!“ vzkázala matka Příroda.
Ranní rituály jsem omezila jen na čištění zubů, vlasy opatřené kreativní gumou jsem oživila pomocí mokrých dlaní a vymodelovala netradiční účes. Než jsme uvařili vodu na čaj na propan-butanovém vařiči, snědla jsem ze žalu a stresu osm čokoládových bonbónů, po nichž mi bylo špatně až do večera.
Pokus dovolat se na tísňovou linku ČEZ byl ukončen, jen jsem vytočila číslo. Přetíženo!!!
Abych zjistila, jak jsme na tom, učinila jsem několik pokusů. Přítelkyně z města mi poskytla informace, že proud mají, ale vodu ne. Pan vedoucí redaktor místních novin mi sdělil, že kromě nás je bez elektriky celá Sobotka a další místa. Na můj ironický dotaz, jestli se můžu přijít ohřát do redakce, reagoval s pramalým nadšením. „Ani náhodou! Nevíme, kam dřív!“ Náš nový starosta mě potěšil, protože se skutečně staral. Věděl, že dříve než v šest večer proud nepůjde. Informace hodna zlatého kovu (bývalá starostka, obyčejně nevěděla nic).
V jedenáct jsme s Tomem vyrazili na oběd do závodky. Tentokrát jsme se zdrželi skoro hodinu, abychom se příjemně ohřáli a načerpali trochu energie. Zbylou část odpoledne Tom prospal a já jsem se uchýlila do řetězců. Nikoli za nákupy, ale zabít čas v teple. Nejdříve Tesco, Lidl a nakonec Kaufland. V pět jsem se vrátila. V domě už bylo teplo a příjemno.
MSF, kdybych vytáhla ze skrýše halúzkovou a uvařila hrnec čaje, přišlo by mi teplo levněji.