Kruhákova zpověď II

Jsem rád, má drahá,že jsi přišla navštívit jednoho tělem mladého, ale duchem zdecimovaného Kruháka, který se snaží motoristům vzorně sloužit, ale jak se zdá, neurvalců se na silnicích pohybuje více než dost. Myslel, že mě klepne, když jsem tě viděl, jak si mezi kamiony prošla objezdem, aby ses ke mně dostala. Neviděl jsem to rád, protože bylo velké nebezpečí, že bys mohla přijít k úhoně. To tě nenapadlo, že bys mohla zvýšit počet smrtelných úrazů na tomto místě? Co by si lidi pomysleli, kdyby v novinách četli – chodkyně byla sražena kamionem ve vnitřní části kruhového objezdu. Asi by marně hledali odpověď na otázku – co tam proboha dělala. Za takovou nerozvážnost bych tě nejraději vytahal za ouško. Ale nebudu se dlouho zlobit, obrátím raději list. Víš, že jsem od svých druhů v nemilosti? Prý takový malý, skoro bezvýznamný a těší se pozornosti místního tisku. O nich prý nepíše nikdo, ale při tom dělají stejnou práci jako já. Přimlouvám se za ně, až budeš mít chvíli, napiš o nich něco. Určitě je to potěší. Dobře si mou vizáž prohlédni. Ano, správně vidíš, všechny pískovce, co maličko přečnívaly betonový límec, jsou oždíbané. Bodejď by nebyli, někteří řidiči kamiónů jezdí v tomto místě rovně! Jen čekám, kdo zůstane na malé skalce zaklíněn jako první. A nevěříš svým očím, když se díváš na jamku, která zbyla po malé borovici? Já jsem též nevěřil, že nějaký zloděj, mě zbaví tak brzy živé ozdoby. Ale už běž, chci si trochu odpočinout, než začne zase odpolední špička…

MSF, a podobné zpovědí by jste ve vašem okolí našli též.

Příspěvek byl publikován v rubrice Skorky a povídky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *