Vlastní sádlo

V průběhu let vedle zavržení hodných slov špína,líný a zničit, vyslovované Tomem s patřičně tvrdým akcentem a odporem, se do slovní rodinné hitparády zaháčkovalo slovo sádlo, mající zejména traumatické konce, pokud jsem se opět, nečekaně, ale svědomitě rozprostřela do prostoru vlivem nezkrotné touhy k pochutinám a pamlskům všeho druhu.
Živočišné sádlo v naší domácí kuchyni nepoužívám, s chlebem ho nejíme ani na něm jídla nepřipravuji, ale přesto má u nás zvláštní postavení. Je na něm založena Tomova teorie spalování vlastního sádla, které je obnovitelný (bohužel), ale nejlevnější (?) zdroj lidské energie z dříve nahromaděných tukových zásob, kterými jsme obestřeli své tělesné proporce v době blahobytu – nadměrné konzumace potravin všeho druhu, krásného lenošení a nic nedělání. Nahromaděných tukových zásob je třeba se zbavovat aktivně a intenzivně, čím dříve, tím lépe, abychom si duševní svěžest a funkčnost kloubního aparátu udrželi do vysokého věku.
Pod pevným vedením mého vynálezce u nás svítí zelená jedině lidské činnosti, mechanismům a pomůckám, spotřebovávající nebo fungující na vlastní pohon, vyjma osobního automobilu, mající pro naše podnikatelské aktivity nezastupitelnou roli. Za prací autem musíme, ať jsme, kde jsme.
Zejména oblíbenými pomůckami zmiňované teorie jsou:
• vlastní nohy,
• cyklistická kola,
• lyže všeho druhu,
• lodě s vesly nebo pádly,
• případně něco docela úplně jiného.

MSF

Příspěvek byl publikován v rubrice MUŽ a ŽENA V POHYBU. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *