Zážitkový dárek

Ptala se Vlasta(časopis), zdali jsem nebo nejsem příznivcem zážitkových dárků. Přiznám se, bez „dopomoci“ jsem nebyla schopna si uvědomit, co že to je zážitkový dárek.
Zkrácenou verzi mého pojednání najdete v čísle 49 zmíněného časopisu, který je mimo jiné nabitý spoustou zajímavého čtení.

Nekrácenou verzi předkládám ZDE.

Zážitkový dárek

V dobách své první domácnosti jsem toužila po dárcích hmotného charakteru, protože vystlat rodinné hnízdo nám dalo pořádně zabrat. Ale co jsem dosáhla určitého věku, stupně duševní zralosti a obklopila se vším, co je mým očím a duši milé, bývá s dárky problém. Svůj život totiž považuji za permanentní zážitek, neboť denně a na každém kroku něco nového a milého nalézám, setkávám s příjemnými a zajímavými lidmi, nebo něco neobvyklého zažiju. Zážitkový dárek jsem poprvé dostala od svého dospělého syna, neboť jak zdůraznil: „Všechno co potřebuješ, si můžeš koupit. Ale já ti vymyslím něco opravdu originálního.“ Pokud si myslíte, že mi zaplatil seskok padákem s instruktorem, vyhlídkový let vrtulníkem nebo cestu závodním automobilem, kdy jsem byla svěřena do cizí péče, abych si present pořádně užila, jste na omylu. Před prahem své padesátky jsem se pod jeho vedením a velením vydrápala na dva menší masivy Prachovských skal. Na Mouřenína, z něhož jsem slanila asi z osmimetrové výšky a na skálu Bivak, kde v sešitě, uloženém ve schránce mám i svůj podpis s datem 5.9.2006. Výkonem jsem byla tak nadšená, že jsem si přímo na místě zajednala další. Letos zorganizoval mé zdolání a slanění z Císařské věže ve stejných skalách. Pravda, od paty věže jsem nahoru nelezla, ale posledních pět metrů prachovského pískovce mi dalo pořádně zabrat. Ani jsem se nestačila pořádně vydýchat, čekala mě cesta dolů. O dramatické okamžiky nebylo nouze. Například pohybovat se po vlastních na skalní věži bez zábradlí tak, abych se nezřítila, nebo ve výšce dvaceti metrů nad zemí vyřešit problém s „cvaklým“ lanem, na němž jsem zůstala viset jako maso u řezníka. Stačil jeden nesprávný pohyb nebo neuposlechnutí pokynu, už bych tu dnes nepsala. Dárek jsem nakonec přežila, ale psychické a fyzické vyčerpání bylo tak značné, že jsem žádnou okamžitou radost z výkonu nepocítila. Pokud mám odpovědět na otázku, zdali zážitkový dárek ano či ne, jednoznačně za sebe říkám ANO. Až nepříjemné odezní, jedinečnost zážitku zůstane.

MSF

Příspěvek byl publikován v rubrice Skorky a povídky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *