ÚNZ

čili Ústav národního zdravíÚstavy národního zdraví, které od roku 1952 zajišťovaly „správu“ nad našim celonárodním zdravím vzaly za své 24. listopadu 1990, kdy nabyl účinnosti zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) a zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, se ústavy národního zdraví staly organizacemi okresních úřadů.

Vzpomínku na tyto instituce, které vesměs připomínaly nedobytné tvrze nebo vězení s přísným režimem, všudypřítomným pachem lysolu a kde budíček pacientů začínal v pět ráno odběry krve a moče, podáváním léků a měřením tělesné teploty, jsem si dnes připomněla v naší nemocniční jídelně. Oběd mně naservírovali na talířích

označených emblénem ÚNZ, na jejichž „prdelkách“ jsem našla značku porcelánky G. Benedikta v Karlových Varech a nápis, že nádobí se hodí myček a je odolné proti mycím prostředkům. Z toho usuzuji, že talíře nebudou tak staré, jak jsem si původně myslela. Musím ovšem podotknout, že i z letitého porcelánu jím raději než ze tvrzeného skla.

Potom jsem zašátrala v šuplíčku a vytáhla

odznak diplomované ošetřovatelky z Hradce Králové, který mi věnovala paní Helenka, když Tom stonal a nedbal mých rad, kterak má o své zdraví pečovati. Nakonec si dal říci a uznal, že manželce s takovým označením se těžko vzdoruje, protože co řekne, je pro danou chvíli svaté.

MSF, pánové, v nemoci dbejte rad svých žen! Nikdy nevíte, jestli též nemají někde v šuplíčku ten správný odznak pro záchranu svého milovaného.