Monolog v cukrárně

Taky vám přijde divnési k někomu v kavárně či restauraci přisednout? Ačkoli ti, kteří mě znají, zajisté nevěřícně kroutí hlavou, proč zrovna já bych se měla ostýchat a k neznámým lidem si přisednout. Ovšem, když chuť na kávu je větší než nedostatek volných stolečků, překonám sama sebe a o svolení jiných hostů požádám.
Zrovna dneska odpoledne v malé kavárničce, jsem očima hledala volný stolek. Všechny byly obsazeny a dvě místa ne a ne najít.
„Dívej se pozorně. Tamty dvě dámy mají volná místa, kabáty dají stranou a své odpolední presso v klidu s Tomem vypijete a hned zase půjdete,“ nenechal se zviklat vnitřní hlas, neboť byl rád, že též trochu vydechne.
Požádala jsem o svolení, přenesla dvě kávy a dvanáctinku medovníku, abych se trochu zasladila.
„Ojta, ojta, co to vidí moje oko? Vidíš to taky?“ divoce se dotazoval vnitřní hlas.
„To víš, že vidím. Dámy si daly po becherovce a jsou znalé. Ve větší sklenici si ji smíchaly s dobrou vodou. Kdo ví, jak dlouho spolu pobrukují, jsou spokojené s krásným ruměncem na tvářích,“ komentovala jsem v duchu zátiší na stolečku a živé „výjevy“ kolem.
Ještě jsem nesnědla ani sousto sladkého potěší, ozval se rýpal znovu: „Proč se trápíš s tuhým sladidlem, dej si panáka a přestaň se žinýrovat! Vykašli se na abstinenci, dej si frťana, dokud máme ještě zdravá játra a ledviny nám fungují!“
„Tak víš co, hochu? Mě nevyprovokuješ! Řekla jsem, že s alkoholem v jakémkoli množství končím, tak končím. A buď si jistý, že mi nápoj bohů, živé pivínko, čisťúčká a ten nejlepší likérek vůbec, ale vůbec nechybí. Nejvíce se trápil ledvinový kamínek, ale jak pravil, třídenní absťák překonal a našel si nový pelíšek v kalichu. Pocit mám stejný, jako když jsem típla poslední cígo, úleva a zjištění kolik nádherné práce se dá udělat s naprosto čistou hlavou! A na mé slabosti již nikdy více stát nevydělá ani kačku! Rozumíš, ani korunu! A doufám, že za rok budu moci říci, že i slabost se dá napravit. Chce to jen pořádně se na sebe nasr… a poručit si!“
„Mlčím, nic neříkám, ale vyhráno ještě nemáš. Přijdou jiné zkoušky a uvidíme, kdo bude u nás velitelem!“

MSF

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář: Monolog v cukrárně

  1. hadimrcha napsal:

    Taky jsem se zdravě nas…., na své kouření. a vida stal se zázrak. Nekouřím
    už skoro dvacet let. BONALI

Napsat komentář: hadimrcha Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *