Jitka

Jedinečnou a nezaměnitelnou postavičkou byla Jitka,nakrátko ostříhaná blondýna, dobronzova opálená zásobovačka stavebním materiálem, která kromě toho, že byla pohledná, vzorně nalíčená a oblékaná v Tuzexu, výrazně koktala a mluvila hůř, než chlapi stavebního závodu. Sprostá slova z ní plynula lehce a téměř pořád. Ale když začala zpívat, obecenstvo nedýchalo a nikdy se nezadrhla.
Jednou telefonovala na oddělení do Spytihněvi, aby si ověřila podmínky dodávky. Když se na druhém konci ozvalo haló, spustila: „Dddoo-bbrý ddd-dden. Chch-chtě-lla bych,“ ještě nedokončila větu a na druhém konci se ozvalo: „To jsi ty , Jitko?“ – „Kkk-kku-kkurva, jak js-jssi tttto pppo-zznal.“
Bohužel Jitka podlehla ve dvaačtyřiceti letech zákeřné chorobě, které zaplatila daň za nadměrné opalování, protože sluníčko milovala nade vše.

Příspěvek byl publikován v rubrice Takoví jsme byli. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 komentáře u Jitka

  1. hadimrcha napsal:

    Ono u někoho i drsnější slovo zní docela přijatelně.

  2. JANOVA napsal:

    Takový je život.Jitku jsem měla ráda a často si na ni vzpomenu. Chlapi si z ní utahovali, ale nikdy jim nic nedarovala.
    Jezdila do Jugošky dvakrát za rok.

  3. L. napsal:

    Tak nevim jestli se muzu smat, kdyz ctu ten zaver…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *