Závěr románu Medojedky nabral nečekaný spád.Vzhledem k tomu, že spisovatel Robert Ruark asi tušil svůj brzký a neodkladný konec, napsal závěr románu v rychlém sledu.
Po rozvodu se spisovatel Alec Barr přesunul do svého vesnického sídla v New Jersey, aby tam za přítomnosti svého asistenta Luka v klidu pracoval na svém největším románu.
Příjemnou atmosféru běžného staromládeneckého života rozvlní nečekaný telefonát a návštěva rozvedené Penny, dcery staré Alecovy kamarádky Diny.
Návštěva je to sice nečekaná, ale milá. Z Penny se stala krásná mladá žena a ty tam jsou vzpomínky, kdy ji vyprávěl pohádky a hlídal v době matčiny nepřítomnosti. Prožijí spolu příjemný den, kdy alkoholem nešetřili a Penny pozorně naslouchala jeho zážitkům z Afriky. Následující noc přinese usedlému spisovateli nečekaný zážitek. Penny mu vleze do postele. Dopadlo to přesně tak, jak tušíte. Ráno oba září štěstím a láskou.
Zanedlouho uzavřou sňatek, ale jejich manželská idylka netrvá dlouho, neboť si Alec stále více uvědomuje věkový rozdíl osmnácti let.
„Alec zjistil, že si teď s Penny opakuje v jiné formě ony dávné návštěvy zoologické zahrady. Vyváděl ven malé dítě; na sobotu sjednával výlety do přírody, o deštivé pořádal večírek, jen aby se děťátko nenudilo.“
Stále si připadal, že chodí s dcerou do společnosti a nežádoucí „obdiv“ jeho vrstevníků mu lezl děsně na nervy. Nakonec zjistil, že si s ní nemá o čem povídat, neboť jejich generační zkušenosti jsou diametrální odlišné, ačkoli se mu Penny snažila vytvořit tvůrčí zázemí všemi dostupnými prostředky a laskavým chováním. Stále častěji Alec vyhledával společnost své dávné milenky a přítelkyně Barbary, s níž před lety kopal v noci do popelnic.
(Milí čtenáři, zde srovnejte dnešní možnosti soužití párů s velkými věkovými rozdíly. Pro doplnění, knížka vyšla v roce 1965 a ve stejném roce autor umírá v nedožitých padesáti letech.)
===
Alec Barr dopsal svůj největší román a navštívil svého lékaře, aby se mu svěřil se svými zdravotními problémy. Laboratorní testy odhalily rakovinu prostaty v rozvinutém stadiu. Svůj osud nese statečně, ale přece jen se potřebuje někomu svěřit. Onou vrbou se stává Barbara, ale její pomoc odmítá, neboť si chce na ni zachovat vzpomínky z dob divokého milování a veselých večírků. Svou mladičkou Penny tvrdě zavrhne, aniž by jí cokoli vysvětlil, neboť nechce, aby svůj život nadále spojovala se starým nemocným mužem.
Přestože by Barbara nikdy nevyhledala Alecovu bývalou manželku Amelii, pro něj to udělá; dobře ví, kdo mu může v těžkých chvílích pomoci.
Zakrátko se Alec chystá domů k Amelii a přemýšlí o tom, že možná půjdou na večeři k Hazeltinům, k přátelům, před nimiž před lety utekl. A Amelie je šťastná, že ho KONEČNĚ bude mít jen pro sebe.
MSF, možná by se autor divil, jaké věkové rozdíly existují v partnerských vztazích.