Nalehko?

Co dokázali jiní, dokážeme taky.Nadchla jsem se ve způsobu cestování našich přátel, kteří severní oblasti Evropy navštěvují vlastním automobilem, vybaveni pouze stanem a spacími pytli. Když to zvládnou každoročně v létě na severu, my to zvládneme na přelomu dubna a května v Chorvatsku. Bez pohodlného, ale málo operativního obytného přívěsu, půjdeme po stopách malíře Josefa Váchala a jeho věrné družky Anny Mackové, kteří malovali na ostrově Korčula. Aniny malé grafické práce z té doby se podařilo čirou náhodou koupit. Necháme se převést na další ostrovy a budeme pátrat po vzoru dávných cestovatelů a misionářů po lokalitách a místech, ukrytých před civilizačním boomem.
Sen o lehkosti prázdnin vzal za své, po důkladném studiu předpovědi počasí na jadranském pobřeží. Déšť a poměrně chladno změnilo naše letošní plány a my jsem opět připravili a vybavili bydlík vším potřebným.
Po bitvě je každý generál. Blahořečila jsem Tomovi za moudré rozhodnutí o pohodlném přístřeší. Zaručeně bych umrzla již ve Slovinské Ptuji; nejen že jsme večer přitápěli, ale na noc jsem si musela vzít svetr, ponožky a pokrývku opatřit další izolační vrstvou. Za dva dny poté, bych pod Malou Paklenicí asi zplesnivěla; pršelo celý den, bylo zataženo a nevlídno. Ale já jsem den prospala ve vytopeném, suchém a miloučkém mobilním obydlí.

Malá Paklenica před deštěm

paklenica I

Malá Paklenica kiša

paklenica II

paklenica III

Po čtrnácti dnech cestování jsem si musela přiznat, že co dokáží jiní v létě na severu Evropy, nejsem ochotna podstoupit ani na jaře v Chorvatsku. Jsem zhýčkaná pohodlím.

MSF

Příspěvek byl publikován v rubrice Chorvatsko - jaro 2008. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *