Nelez mi do klobouku!

Obeznámení s metodou řízení a spolupráce v pracovních kolektivech ví, že řídící procesy jsou vymezeny například klobouky; to je sférou či obsahem povinností, kterou mají na starosti konkrétní jednotlivci a o kterou se musí starat jen oni sami, bez pomoci a přičinění druhých.
Po mnohých českých hádkách v italském provedení, kdy jsem musela utěsnit všechna okna a nedorozumění si PAMATUJU, že do technických záležitostí rodinného života se nemám ani angažovat ani zasahovat. Z tohoto důvodu byly preventivně přede mnou ukryty do bezpečí všechny šroubováky, kterými bych mohla v nestřežených chvílích způsobit v domácnosti více škody než užitku. Mohu jen navrhovat dílčí řešení, pakliže jsem požádána, abych něco vyslechla, či zařídila. Můj klobouk jsou finance, organizace a podružné úkony – vaření, nákupy, úklid, praní atd. Ačkoli vytírání celého domu pravidelně přenechávám svému muži, neboť odmítám lézt s hadrem po kolenou. Podle jeho mínění, moderní mopy nejsou k ničemu. Jak kdysi pravil: „Mě tím nikdo neoslní! Co je mokré, není čisté. Bez poctivé souhry, kolen, rukou, hadru a vody není pořádně vytřeno.“
Stejně je to i s přípravou dovolené. Plán cesty, automobil a obytný přívěs jsou Tomovou doménou a o mě se předpokládá, že naplním vymezený klobouk (peníze a jídlo) a budu překážet, co nejméně, protože jenom můj manžel ví, jak s bydlíkem nakládat, aby se nic nezničilo a všechno zůstalo po léta jako nové, voňavé sloužilo svému účelu.

MSF