Jsem na sebe pyšná,neboť jsem dokázala překonat spaní (chtít nechtíc vstát před osmou), žraní (odmítnout vydatnou sobotní snídani), lenost (označila bych se přímo výrazem Hověna – od slova hověti) a strach, že nestihnu v sobotu to, co stihnout mám.
Myslela jsem si, že zájem o cvičení bude minimální, ale tři desítky žen se vešlo tak akorát do aerobní haly ve Fit clubu Jičín Petra a Radky Kordíkových.
Konec hodiny pod vedením velmi svižné Adélky, ukončil v recepci pláčem dvouměsíční Honzík Kordík, který si co do hlasitosti nic nezadal s meditační hudbou a dal cvičící mamince jasný signál – mám hlad.
MSF, není důležité vydržet nasazení mládí, ale zúčastnit se!
ad JANOVA)ty jsi prostě BOREC!!!