Vesta za tři večery

vesta

aneb co s barevným omylem.Na konci léta jsem se nechala zlákat na výprodej sedmi klubek vskutku hrubé příze Ellian helen, o níž jsem si na první pohled myslela, že nebude žádný problém něco z toho uknutlovat.
První dva pokusy dopadly katastrofálně – pletenina se natahovala jako žvýkačka a kroutila jako kobra při píšťalce, ale získala jsem cenné informace – je málo materiálu, musím kombinovat a jehlice velikosti 6 jsou příliš tenké.
Vzala jsem přízi na milost a pomocí dřevěných jehlic (měřila jsem šuplerou, odhaduji velikost 7,5 – 8) jsem během tří dnů vytvořila vestu do pasu s vysokým rolákem, aby mi netáhlo na krk.
Lemy a nárameníky jsou z dvojité zbytkové vlny. Jen na rolák jsem spotřebovala 70g materiálu.
Nad výsledkem jsem nejásala, neboť vnitřní hlas jako na nádraží oznamoval: „Vážení cestující, čekání na rychlík si můžete zkrátit malou módní přehlídku. Právě vidíte barevný omyl mé velitelky, která zapomněla, že podobnou barevnou blamáž věnovala kamarádce, aniž by ji nosila.“
Čím více jsem se dívala na sebe do zrcadla, tím více jsem dávala svému egu za pravdu.
Chtěla jsem ji prodat aspoň za cenu materiálu, ale při posledním průzkumu řetězců jsem našla rolák, který mě potěšil a oživil můj výtvor.

MSF

Příspěvek byl publikován v rubrice Příjemnosti. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 komentářů u Vesta za tři večery

  1. JANOVA napsal:

    ad VIKIa víš, co z toho vyplývá? Letos před koncem roku bych měla přijet k vám. Ty bys mi napekla cukroví a já bych ti něco nenáročného upletla.
    Já bych odjela s krabicí cukroví za tvého mávání v nové pletenině. :))))
    MSF

  2. VIKI napsal:

    ad JANOVA)výrobu cukroví (buchet, jakéhokoli jídla…) považuji za tvůrčí činnost. A sladké nejím, resp. zcela výjimečně. Zato nějaký ten svetérek či vestečka by se mi moc hodily, bohužel nejsem v tomto směru obdařena – především trpělivostí – technicky jsem to zvládla a nebaví mne to. Tudíž jsem nucená vydat daleko větší sumu, nebo se smířit s méně vybaveným šatníkem. MSF. Právě jsem přišla z kina – Woody Allen VICKY CRISTINA BARCELONA – dobréééé!!!

  3. JANOVA napsal:

    ad VIKI)z mého hrdla ani notéééééčka nevypadne tak, jak má, neboť hudební hluch mě NEMINUL.
    Manuální zručnost přenášená do cukroví mě věru nebaví, neboť na rozdíl od výtvorů pletených, háčkovaných či šitých nemá žádnou trvanlivost. A to bude nejspíše moment, který mě velice stresuje. Cukroví mě baví akorát jíst, ale zase ty následky…
    MSF

  4. VIKI napsal:

    ad JANOVA)Ty nemůžeš být bez výrazu, ani kdyby sis oblékla myší kožíšek!!! A obdivuji tvoje tvůrčí (tentokrát manuální) schopnosti. Mně i kdyby ruce někdo ozlatil, by se něco takového nezdařilo. Já se tak šušňat s cukrovím nebo s barvičkami, to jó, ale jehlice či jehla a nit, můj bóóóóžičku, to NÉÉÉ!!! To bolí!
    Jsi prostě borec! MSF

  5. JANOVA napsal:

    Vnučko,bez toho zeleného roláku jsem si ve svém díle připada smutná a bez výrazu.
    MSF

  6. Vnučka napsal:

    Ó češtino… když je něco dokonalý, může vůbec být něco ještě dokonalejší?

  7. Vnučka napsal:

    Až tak jsem to nepochopila, protože ta vesta se mi jeví sama o sobě jako naprosto dokonalá záležitost :))))) a ještě dokonalejší po kombinaci s tím tyrkysoazurem či jak tu barvu nazvat, ale dost možná to bude i tím, že osobně mám v této obtížně definovatelné barvě 3 roláky, 2 svetry a asi 5 trik :)))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *