Vladimír Komárek v Železnici

Železnice

Než jsem dnešního večera zhasla lampičku nad postelí,zaslechla jsem nepatrný šramot z vedlejšího pokoje se žlutým sofa. Ačkoli se mi vůbec nechtělo vstát, šla jsem se podívat. Otevřela jsem potichu dveře a na sofa podřimoval Vladimír Komárek s novým Šlofíčkem (jméno polštářku – pozn. aut.) pod uchem. Po nepatrném vrznutí veřejí sebou trhl a vzápětí se probudil zcela.

„Mistře, vás bych tedy nečekala,“ přivítala jsem svého hosta a přitáhla si pléd kolem ramen, poté co mě dostihl ledový závan.
„Nekecej, jak nečekala? Celé odpoledne na mě myslíš. Od té doby, co ses vrátila z výstavy Pavlíny Gardianové, si se mnou povídáš v jednom kuse,“ zlobil se naoko Vladimír. „Než bys duchařila, raději přijdu sám. Ty jsi někdy ve svých myšlenkách průhledná jako Jizera po jarním tání.“
Zastyděla jsem a zčervenala, protože myšlenku na duchaření jsem skutečně krátce oprášila. „Ajta, ajta, to bude na dlouhé lokty. Co si dáte?“
„Co máš, dáš.“
„Dáme krapet fernetu, co říkáte? Máme dvě nové likérky s konvalinkami pro vzácné příležitosti.“
„Na srdíčko tvrdý nesmím,“ rezolutně odmítl vzácný host, ale krátce se zamyslel a pravil „teď je to vlastně úplně jedno.“

Na malý stolík jsem položila stopičky s hořkým nápojem, usedla na otáčecí židli před medově žluté sofa a nabídla jsem přípitek svému hostu.
„Tak ven s tím, jak to dopadlo. Jsem napnutý jako guma v trenýrkách po kachně s knedlíkem a zelím.“
„Co máte na mysli? Výstavu Pavlíny?“

Pavlína+VK
Pavlína Gardianová a Vladimír Komárek

„Jo, výstavu. Myslel jsem, že budu ještě na poslední chvíli pozván, ale žádný signál jsem nezachytil. Na blízku jsem pro všechny případy byl.“
„Jak na blízku? Kde byl? Jak byl?“ tázala jsem se nevěřícně.
„U Michala (Ščigola poz. aut.) vedle muzea jsem se stavil. Krásně jsem si tam mezi barvami odpočinul. Ten smrad já miluju, teď už nic nepotřebuju, jen si občas někde loknout trošku toho malířskýho fetu. Jen to vlhko, to je dílo jako ze socialistickýho Díla. Loupe mi v kostech tak, že se mi Pepa (Vinklář pozn. aut.) směje, aby mě starej nevyhodil pro velký kravál.“
„Mistře, to byla nádhera. Jak se zrovna vy, můžete ptát na takovou samozřejmost. Byl jste to přece vy, kdo ji uvedl do výtvarného světa. Nebýt vás, tak si dodnes maluje do archivu. Určitě by se vám Pavlína líbila. V černých pouzdrových šatech bez ramínek přijímala mezi vystavenými exponáty v kruhu přátel, příznivců a hostí gratulace s vděčností a s úlevou, že se jí podařilo zaplnit výstavní plochu.“
„Pouzdrový šaty si nech ke kávičce s kámoškami, na takové informace jsem už dávno mimo mísu, obrazy mě zajímaj.“
„Na dvě desítky převážně velkých pláten snů a fantazie ženy na pomezí mladosti a zralosti. Kdybych ji měla hodnotit podle díla, řekla bych jednoznačně – křehká duše.

PavlínaII
A podle toho jak ji znám, je to krásná a silná žena, s pevným názorem na svou tvorbu. A to je přímo unikátní kombinace, co říkáte?“
„Když jsem její plátna viděl poprvé, myslel jsem, že sním. A když mi řekla, že si maluje pro sebe, málem to se mnou švihlo.

PavlínaIII

Taková škoda! Jsem rád, že mě poslechla a zraje jako dobré víno.“
„Vy o víně a my tady chlastáme ferneta. Ještě že ho tam bylo tak málo. A nevíte, kolik je hodin?“
„Co blbneš, hodiny jdou mimo mě. Ale podle světla bych řekl, že za chvíli bude kokrhat kohout a to já musím běžet, než mi starej zavře nebeskou bránu.“

Nepatrný závan větru krátce rozvlnil záclonu, v místnosti se ochladilo, zhasla jsem lampičku a šla jsem dospat neodespanou noc.

MSF, v odkazu najdete informace o výstavě.

Příspěvek byl publikován v rubrice Sofa pro návštěvu. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 komentářů u Vladimír Komárek v Železnici

  1. miki napsal:

    SuperTak toto je mega krásne, super

    http://satypremoletky.info…letky/

  2. VIKI napsal:

    ad JANOVA)a když bych chtěla uspořádat její výstavu u nás, někdy…??? Šlo by? Tohle je mi velmi blízké, podobné (i když ne takhle dokonalé!!!) fantazie také maluju, když mě líbne Múza a mám čas… MSF

  3. JANOVA napsal:

    Vnučko,do smrti si nepřestanu vyčítat, že jsem nikdy nezazvonila u jejich vrátek s cedulkou Jen krátká návštěva potěší.
    Kolikrát jsem jela kolem!
    Všechno to psaní kolem Mistra jsou moje fantazie – o čem bych si s ním povídala, kdybych mohla.
    Jsem ráda, že se ti to líbilo.
    Příští výstavu Pavlíně mám slíbenou k otevření a dneska jsem získala jedinečný "špek", který použiju, ale neprozradím!
    Dříve než za dva roky to ale nebude, jedině že by na podzim Pavlína vystavovala u nás doma. (smíííííííííích)
    MSF

  4. Vnučka napsal:

    Jarmilko, dík za pohlazení po duši… krásný počtení a pokoukání…

  5. Michala napsal:

    🙂diky 🙂

  6. JANOVA napsal:

    Nominku,je fakticky nádherný a je na prodej.
    MSF

  7. nominek napsal:

    ten horní obraz je nádherný…

  8. JANOVA napsal:

    Pro dnešní den si myslete,že už je krátce před půlnocí.
    MSF

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *