Medrýsek – medvěd, co měl mámu Medvědici a tátu Rysa

Zpráva o nálezu jedinečného medvěda u rybníku Vražda na Jičínsku v letošním létě ušla všem světovým a domácím sdělovacím prostředkům, ba byla přímo přísně utajována, až do doby, kdy to všechno prasklo.Promiňte, bylo zveřejněno na stránkách Muzea panenek a medvídků v Troskovicích MEDRÝSEK, MÉĎA S PŘÍBĚHEM.

Jak se to všechno seběhlo

Počátkem zrodu Medrýska byla soutěž O nejkrásnějšího ručně vyrobeného medvěda, vyhlášeného Muzeem panenek a medvídků pod Troskami v roce 2008. Vítězem se tehdy stal Medvídek se zlatým srdcem paní Michaely Frömmerové z Třince. Atmosféra oznámení výsledků, předávání cen, setkání se soutěžícími a sběratelkami panenek z celé České republiky ve mně zanechalo silnou motivaci k účasti v dalším ročníku.
Zadání bylo věru tvrdý oříšek; vymyslet a zhotovit exemplář, který by okouzlil porotu, zastínil či předstihl a originalitou převýšil nejen vítěze, ale i další umístěné. Stále jsem si kladla otázku – jaký medvěd by mohl být ještě lepší než Medvěd se zlatým srdcem?
Dlouho jsem zadání nemohla přijít na kloub, ale po sériích novinových článků, mimo jiné informujících o neschopnosti ledních medvědů se pářit, začal vznikat příběh Medrýska, co měl mámu Medvědici a tátu Rysa. Původně se jeho maminka měla zamilovat do Tygra, ale šelma v Beskydech volně nežije a ani nebylo známo, že by někdo toto zvíře vypustil z domácího chovu do volné přírody.
Námět kynul jako těsto na lehoučké valašské frgále a když byl skoro hotov, uvědomila jsem si, že schopnost napsat příběh je něco jiného než ušít zvíře, které by mělo znaky medvědice a rysa. Druhá polovina úkolu byla nad mé manuální nadání. Lákala jsem do soutěže přítelkyně (např. Zuzi), u nichž jsem zachytila alespoň náznak zručnosti a výtvarného talentu, ale žádná se nenechala přemluvit, natož ulapit. Sběratelská vášeň mě dovedla do malého soukromého panenkovského sanatoria k paní Karolíně Levové, která k mému velkému úžasu a nadšení kývla k zapojení do soutěže „Nejkrásnější medvěd v troskovickém podhradí“, vyhlášené pro rok 2009 již zmíněným muzeem.
Když mi několik dnů před uzavřením náboru exponátů představila hotového ležícího Medrýska, nemohla jsem uvěřit vlastním očím, jaké dokonalé dílo vytvořila z fleesového materiálu a molitanové drtě. Najednou jsem si vedle ní a více než pětikilového díla připadala nepatřičně. Medrýskův příběh se mi jevil jako jeho chudá polovina. Abych handicap alespoň trochu vyrovnala, vykoumala jsem a vytvořila mu poklad, který střeží před lidmi jako oko v hlavě, ale vypráví o něm a o svém životě všem, kteří mají zájem naslouchat medvědovi, co měl mámu Medvědici a tátu Rysa.

MSF, všechny příznivce prosím – odevzdejte svůj hlas Medrýskovi ZDE MEDRÝSEK, MÉĎA S PŘÍBĚHEM.

Obě autorky předem děkují.

Příspěvek byl publikován v rubrice MEDRÝSEK. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Medrýsek – medvěd, co měl mámu Medvědici a tátu Rysa

  1. JANOVA napsal:

    Jednoduchý příběh,který doprovází soutěžní exponát, v současné době v mém PC pěkně zbytněl a došlo též na úpravy, aby se mohl zdárně vyvíjet.
    Až bude čas, dostane se na světlo bóží stejně jako první informace o Medrýskovi.
    MSF

Napsat komentář: JANOVA Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *