Vltava, řeka, co nikdy nezklame

1-CK
aneb Vodní cestou z Boršova na LipnoV naší zemi existuje bezpočtu sjízdných řek, leč znám jen tu jedinou, Bedřichem Smetanou opěvovanou Vltavu. Jako správní masňáci jsme si s Tomem již před lety „vyzobali“ nejzajímavější etapy české řeky; dvakrát jsme projeli lužním lesem v horním úseku z Lenory do Pěkné, několikrát z Vyššího Brodu do Zátoně a z Českého Krumlova do Zlaté Koruny ani nespočítám.
Ovšem letos jsme se vydali nejen proti proudu, ale proti všem, kdož byli na vodě s námi.

Den první
Jeden den našeho pobytu v Českém Krumlově jsme věnovali prohlídkou vodního toku a mapování zrádnosti šlajsny Jelení lávka pod krumlovským zámkem a propusti zvanou Beneš nad Benešovým mostem. Celé hodiny jsme s Tomem seděli u Vltavy a pozorovali cvrkot na vodě a vyhodnocovali chyby vodáků, když se pod jezem udělali. Vždyť sjet Jelení lávku je tak jednoduché.

2-CK

Den druhý
Kostelní hodiny ještě neodbily desátou dopolední, už jsme stáli u Vltavy pod zámkem a nevěřícně zírali jako vodníci na suchu – po mohutné vlně na jezu ani památka. Zmohla jsem se na jedinou otázku: „Kde je voda? Včera tady byla!“ vykřikla jsem zoufale, vědoma toho, že adrenalin asi nebude.

3-CK

Kam se poděla voda, jsme se dozvěděli záhy. Množství vody reguluje Povodí Vltavy. Když jsou hlášeny přívalové deště, odtéká z Lipna až 20 kubíků (m3) vody za vteřinu. Vypadalo to, že zážitky nebudou a budeme jen vzpomínat na předešlé roky, přesto jsme si kánoi zapůjčili a vydali se na Vltavu.
Propustí Jelení lávkou jsme prosvištěli bez toho, aniž bych měla uzel na žaludku a dokonce jsme se ani nesmáčeli. Na Tomovu otázku, zdali jedeme ještě jednou, jsem ani nemrkla a horlivě souhlasila. Vynesli jsme loď na jez, položili na vodu, usedli do kánoe a proti proudu se vydali Českým Krumlovem. Vhledem k nízké hladině Vltavy nebyl žádný problém přenést loď bokem propusti u Mrázkova mlýna (Beneš), v poklidu pokračovat dál a pozorovat město z vodní cesty, volat na vodáky – ahóóój a na otázky kampak máme namířeno, jsem vesele odpovídala: „Z Boršova na Lipno.“
Ve skutečnosti jsem byla ochotna dopádlovat jen pod jez U Liry, neboť netrénované paže mě začaly bolet a do Zlaté koruny to bylo stále 15 kilometrů.

4-CK

Krásný nečekaný dárek na cestě po proudu sem dostala od Toma právě u Mrázkova mlýna – jez jsme sjeli TŘIKRÁT, aniž bychom se topili či jinak potupně honili loď a svršky po vodě. Pak následoval bezproblémový sportovní zážitek na řece, která nikdy nezklame.

Tak ahóóój…
MSF

P.S. V úseku Český Krumlov – Zlatá Koruna existuje bezpočet občerstvovacích míst a tudíž nehrozí nebezpečí, že by jakýkoli vodák zůstal o hladu a žízní. S alkoholem není radno to moc přehánět, neboť pak člověk ztrácí pud sebezáchovy.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *