Jugan – jižní vítrChorvati nás naučili, že bora a SV vítr se sice chladný a studivý, ale je azuro a tudíž nehrozí, že by se človíček od Jadranu vrátil jako čerstvě vyrobený tvaroh (chorvatsky svježi sir). Západní proudění je znakem stabilního pěkného počasí. Ale! jugan – jižní vítr je prevít nad prevíty. Přináší déšť a bouře.
V sobotu 18. září se změnilo proudění. Vanul příjemný (teplý) jižní vítr, ale do té doby azurová obloha se začala nepříjemně zatahovat. Tom remcal, že si takové počasí nezaslouží, ale nechal si v nutit myšlenku, že se jedná o příjemný oddechový čas od sluníčka.
V neděli 19. září nad ránem začalo krápat a poté bouřit. Nejdříve občasný blesk rozčísl oblohu, zahřmělo, ale těsně před sedmou nastala velká čina.
Pokus o zachycení vycházejícího slunce
se nepovedl a v následující hodině jsem se vroucně modlila k Panence Marii. Blesky stíhaly hromy a podle délky jejich odezvy to vypadalo, že nad našimi hlavami byly minimálně 3 tři bouřkové živly.
Bouřka ve svém vrcholném provedení (foceno na barvu):
Pokoušela jsem se fotit a sledovat Toma při záchraně našeho obydlí, ale když udeřil hrom přímo nad našimi hlavami, práskla jsem dveřmi od bydlíku, zařvala Mama Mia a nalila si panáka slivovice a zalezla pod peřinu. Nic jiného se ani dělat nedalo.
Jako apokalypsa:
Za hodinu bylo po všem. Živly se přesunuly nad pevninu, bora rozfoukala mraky a sluníčko rozprostřelo své teplé paprsky. Moře se uklidnilo a my jsme pokračovali v prázdninovém lenošení…
MSF