Můj první deníček

Dnes bych chtěla předložit široké blogerské obci téma – Můj první deníček.První deník jsem si začala psát v patnácti. Do osmi sešitů, jsem během pěti let vybrečela mnoho bolístek a křivd, vyznala se z několika lásek a zapsala neuvěřitelné příhody. Spontánně jsem začala psát, pragmaticky přestala. Odchodem na vysokou školu byl život zajímavější a rychlejší. Nebyl čas na psaní, život čekal na každém kroku.
Rozloučení s mládím nebylo vůbec poetické; sešity s minulostí jsem odložila do kotelny dřív, než jsem oslavila třicáté narozeniny. Ohněm, kouřem a teplem jsem definitivně uzavřela jednu životní kapitolu. Nechtěla jsem se vracet a přehrabovat v minulosti. Můj život stál na nových základech. Měla jsem rodinu a dítě.

MSF a vzpomínejte!

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 komentářů u Můj první deníček

  1. JANOVA napsal:

    Elizo,máš pravdu. V kolektivu tří bratrů se težko udrží v tajnosti: „Můj milovaný deníčku, musím ti svěřit…“

  2. Eliza napsal:

    Deníčky jsem si ze zásadyraději nikdy nepsala. Myslím tím tedy dobu dětství či mladosti. Vlastnila jsem tři bráchy, a to si piště, že byla výchova jako hrom. A při představě, že by mi něco dalšího prováděli na základě informací z mých zápisků, no to by mohlo jít taky někdy i o život. Asi jak můj, tak popisovaných účastníků. Takže vše muselo zůstat pouze v úschově mých mozkových závitů. A je tomu tak i doteďka a myslím, že je to i dobře. Není radno, aby k deníčků přišel někdo cizí.

  3. Gomba napsal:

    Děvče,romantický jsem dostatečně, jen trpělivost k pravidelnému psaní mi scházela. Oslovení se mi líbí, děkuji. I mé dušičce je tady dobře.

  4. JANOVA napsal:

    Chlapci,vidíte, jak jste neromantičtí. Doufám, že někde píší ženy své sladké vzpomínky na doby, kdy se svěřovaly papírovým deníčkům.
    Ale děkuji vám za názory. A oslovení berte s úsměvem, nedokážu se zbavit
    jisté familiárnosti u lidí, s nimiž je mi hezky a dobře na duši.
    MSF

  5. aTeo napsal:

    Já nic takového nikdy neměl a nepotřeboval. A blog nepovažuju za deníček. Do něho se zapisují události ze života chronologicky ne?
    „Milý deníčku, dnes jsem komentoval u Skorky. A pak jsem dlouho plakal. Lítostí nad tím, že jsem si nikdy nepsal deníček. Ach jo…“ 🙂

  6. Gomba napsal:

    První deník?Tohle téma jsem pojednal ve svém úplně prvním příspěvku svého blogu.
    http://gomba.bloguje.cz/389482-rikejte-mi-treba-gomba.php
    De facto: blog je můj první pořádný deníček – občasníček.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *