Setkání v Luxoru

Na Maxiautogramiádu Vratislava Ebra v Paláci knih Luxorjsem si k podpisu vzala pouze dvě nejpoužívanější knížky, protože kdybych si měla vzít od každého přihlášeného autora alespoň jedno dílo, musela bych se táhnout s ruksakem na zádech. První byl Péťa Vařič od Petra Hory Hořejše z roku 1979; ten mě uvedl do tajů a fíglů vaření. Dnes ho střežím ostřížím zrakem na poličce s kuchařkami. Druhá byla Horoskopy z celého světa od Jarmily Mandžukové, spisovatelky, jejíž shodné křestní jméno mě příjemně iritovalo několik let. Její knížku otevírám vždy, když nevím, jestli se s určitou osobou budu schopna domluvit, nebo jaké nepříjemné vibrace mohu očekávat. Zatímco se první zmíněný autor nedostavil, na paní autorku více než třiceti knih jsem měla štěstí. Při podpisování nekonečného proudu deníčků a kartiček, některé dokonce ve velikosti formátu A4 jsem si stačila všimnout, že moderátor uvítal mnou očekávanou spisovatelku. Ze strachu, aby mi neunikla, jsem si záhy nechala podepsat připravené dílo. Na důkaz díků jsem přidala svou vizitku. Nestačila jsem se ani pořádně posadit zpět na místo, dostihla mě paní Mandžuková se slovy: „Já jsem byla za svobodna taky Novotná!“ Podaly jsme si ruce a na těle jsem pocítila příjemné mrazení, doprovodný efekt setkání se silně energeticky nabitým jedincem.

MSF

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Setkání v Luxoru

  1. Eliza napsal:

    Toho vařiče mám ještě taky, a vařila jsem dle něj ve svých začátcích. Chudák je teď někde naspod.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *