Antonia von Prapratno – III

Panenka, která dostala do vínku nový život a svůj příběh.

mrkAni jsem nedýchala, když mě do rukou vzala neznámá paní. Už už mě chtěla hodit zpět na zem, ale podařilo se mi na ni zamrkat a vykouzlit ještě šťastnější úsměv, než mi vyrobili. A tak jsem byla vzata na milost. První slova, která jsem slyšela: „Podívej jakou panenku jsem našla. Dokonce mrká. Vyperu ji, ostříhám vlasy a bude jako nová.“ – „Umýt ji můžeš, ale vlasy jí nestříhej, bude vypadat uboze a dreddy jsou v módě,“ radil jí pán. Jazyku jsem nerozuměla, ale podle tónu hlasu jsem pochopila, že mi už žádné nebezpečí nehrozí a já jsem konečně našla svou novou rodinu.
Jen co si mě neznámá donesla domů, byla jsem podrobena důkladné očistě. Té vody, co spotřebovala, než mi z vycpaného látkového těla vypláchla všechnu nečistotu. Držela jsem se ze všech sil, abych přežila bez úhony nutnou očistu a nepříjemné zacházení. Nakonec ze mě vymačkala přebytečnou tekutinu a uložila na prosluněné místo.
Ta úleva; byla jsem opět čistá a teplý větřík pomáhal slunci ze všech sil,

sušení

abych byla brzy suchá a zbytečně neprochladla. Pravda, styděla jsem se za svou nahotu, ale říkala jsem si, je lepší být nahá, než-li ležet navěky na smetišti.

Dokončení příště

Příspěvek byl publikován v rubrice PANENKY. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *