Kam s tím?

Zatímco si klasik české literatury Jan Nerudalámal v 19. století jednou dvakrát za život hlavu kam s vyleženou slámou, já si denně namáhám mozkové závity kam papírovým spamem; s oboustranně potištěným pracovním papírem, novinami a časopisy, poštovními obálkami a reklamními letáky, které si nechávám házet do schránky bez velkého zájmu, ale s nadějí že jednoho dne bez námahy objevím prima kauf. Téma bere na aktuálnosti poté, co se výkup druhotných surovin zastavil. Ještě vloni v létě jsem třídila všechen papírový odpad do úhledných hromádek podle druhu a odvážela s prodělkem do sběrného dvoru. Na začátku 90. let minulého století být jeden den bez denního tisku, bylo zhola nemožné. S vzrůstající cenou a malou životností (není nic staršího než včerejší noviny) můj zájem o tištěné medium postupně klesal a snadná dostupnost internetu zúžila náš odběr pouze na dva novinové výtisky týdně a dva časopisy měsíčně. Neexistují redakce, které by se pravidelným předplatitelům nepodbízely; jedni nabízejí k předplatnému na tři roky dálniční známku, jiní spotřební zboží všeho druhu, přístupy do internetových archivů jsou samozřejmostí. Před několika lety byl zaveden ekologický poplatek na likvidaci nepotřebných spotřebičů, ale divím se, že úředníky EU nenapadlo uzákonit stejnou taxu při nákupu tisku a nebo zavést povinnost výkupu novinového papíru.

MSF

Příspěvek byl publikován v rubrice Skorky a povídky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Kam s tím?

  1. Obycejna zenska napsal:

    Tady tez nejsou vykupny na nic,krom snad prazdnych lahvi od piva (pivni obchod je vykupuje po deseticentu za kus), a tak vsechny papiry a plasty rovname pred barak, at je v utery rano odveze recyklacni nakladak. ;o)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *