Jsem jako bernardýn se soudkem rumu

Do vínku jsem dostala zvláštní kombinaci morálně volních vlastností.Jedním z nich je vysoká míra samostatnosti, která odjakživa dováděla mé okolí k domněnce, že je nepotřebuji. Rodiče, když jsem žvatlala: „Já šama, já šama.“ Prvního manžela, když jsem o jeho pomoc při hlídání dítěte nestála, protože už jsem si sjednala dohled jinde. Toma, když jsem mu líčila bezproblémový páteční nákup; měla jsem uloženo v našich nákupních košících vybrané zboží systematicky a přehledně už v okamžiku, kdy pokladní domarkovala poslední položku. Doma jsem měla uklizený a uložený nákup během 15 minut, což se mi s jeho pomocí nikdy nepovede; ten chaos při ukládání potravin nechápu stejně, jako nechápu nerez.
V pubertě a na studiích jsem měla denně možnost se učit samostatnosti a improvizace, abych některé své nepodařené kroky ustála.
A životní Čubova slušovická škola mně samostatnost implantovala pod kůži jako tatér kérku. Slova jako nejde, nevím, neumím, nedokážu byla na nepsaném indexu. Použití nevhodných výrazů znamenalo ztrátu prestiže a utrum na profesním žebříčku. A z toho vyplývají mé návyky – nebýt líná něco měnit, stále se o něco se snažit, za každých okolností si vždy vědět rady a nacházet řešení i tam, kde by to nikdo nečekal.
Další vlastnost, která je pro mě velmi příznačná je empatie zvýrazněná přirozenou snahou pomoci kdykoli a komukoli, kdo si přede mnou na něco stěžuje. Například Tom, když ho něco bolí. Tu vrstevník, který pojal mladou ženu a brečí, že si s ní v milování nerozumí, tu kamarádka, která je nešťastná z toho, že ji nikdo nemá rád. Ondy se dočtu, jak smutno je v životě mladém muži, kterého si nesmírně vážím. Nebo mi klient donekonečna opakuje, že má s něčím problémy.
V těchto chvílích se proměním v záchranáře – obleču na sebe kůži bernardýna, na krk si pověsím soudeček s rumem a vyrazím na pomoc. Nabídnu škálu řešení, což bych přirovnala k situaci, kdy se pes doplazí v lavině zasypanému člověku a cpe mu nádobu s rumem pod nos, aby se napil aniž by zkoumal, zdali je to dotyčnému vhod či není. Jen ví, že ho musí zachránit. Ale ať poblafává, olizuje nebo poskakuje kolem nešťastníka jak chce, člověk se nesnaží ani ruku natáhnout, aby k životadárné tekutině dosáhl a trošičku se napil.
Dopadne to tak, že můj „nešťastník“ se urazí, naštve (to jsou mírné výrazy) a přestane komunikovat. Protože on nechtěl radu, jak se zachránit, jak změnit svůj život, on chce fňukat, brečet a naříkat, jak je chudák zasypaný, protože to je jednodušší než se „hrabat z laviny a ze srabu.“

MSF, fakticky neumím foukat na bebí, umím hledat řešení.

P.S. Ani ten Tom nešel hned k lékaři, kterého jsem mu domluvila! V některých případech bylo 15 minut po dvanácté.

Příspěvek byl publikován v rubrice NECHÁPU, NEREZ. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 komentářů u Jsem jako bernardýn se soudkem rumu

  1. Janika napsal:

    Vnučko,nelekej se, není tady nikdo, kdo by to myslel špatně :-). Jen občas méně vážím slova a vznikne možná horší dojem, než jak to bylo myšlené. Budu si dávat větší pozor, aspoň na návštěvě :-).

  2. Vnučka napsal:

    Ahoj holky, už jsem zpátky v civilizaci, zdravím 🙂 až jsem se po přečtení lekla, co je to za výměnu názorů, než jsem si všimla, že to je v pohodě 🙂 Jarmilko, ta zachráněná holčina je krásná věc :)) Prostě soudek musí bejt pořád připravenej :))) Jen je těžký rozlišit mezi "plačkou" a tím, kdo o ten rum opravdu prosí 🙂 Janiko, taky mám problém, neumím jednoduše přijímat a odmítat, kua ten život je krásnej, jak nás pořád něco učí a někam nás sune :))) se sudem na krku :)))

  3. JANOVA napsal:

    Janiko,dokonce si dávám obrovského majzla před postiženými lidmi. Vždycky, ale vždycky se jich ptám – můžu vám pomoci? Když si to přejí, ráda pomohu, když ne, nic jim nevnucuju.
    Otázku začnu používat i ke zdravým lidem.
    MSF

  4. Janika napsal:

    Jasně, Janovo,chápu a omlouvám se, já měla jednu takovou špatnou zkušenost s divným člověkem, který se vnucoval s pomocí a dost jsem na to doplatila a tak si z toho nesu následky… To, o čem píšeš, je o něčem jiném, takovou pomoc každý přijme rád. Ještě jednou se omlouvám, nepatřilo to sem :-).

  5. JANOVA napsal:

    Janiko,nikdy od nikoho neočekávám žádný vděk ani loajálnost.
    To děvče mi poděkovalo prostě proto, že mělo radost a mělo potřebu mi sdělit, že už jí není smutno a že si nového kluka našla.
    Já v poděkování nevidím nic zlého, sama lidem děkuju neustále; neznámému pánovi, že mi otevřel 2x!! dveře, Tomovi za nečekanou pomoc, přítelkyni za drobné životní rady a milé přijetí. Mladé paní, která se ke mě přihlásila a byla očividně ráda, že mě vidí. Osudu za otáčecí židli k piánu z dob první republiky.
    ===
    Momentálně žiju z malých, náhlých a nečekaných radostí a snažím se radost předávat dál. Kdo je naladěn se chytne, kdo ne, tak je to jeho problém.

  6. Janika napsal:

    Janovo,to je právě to, že je někdy těžší odmítnout nežádanou pomoc, než ji přijmout a být zavázaná za něco, o co jsem nestála, někomu, o koho nestojím. To je ta pokrytecká zdvořilost, ke které jsme vychováváni.
    Osobně radši víc dávám, než dlužím. Ale dávám tak, aby bylo zřejmé, že za to nečekám nic, ano vděčnost, ani loajálnost. No fakt je to s tím dáváním složité :-).

  7. JANOVA napsal:

    Janiko,k tvému poslednímu komentáři. Tomu tomu říkám berany berany duc.
    Každý má právo si vybrat svou životní cestu, každý má právo na omyl. Ale za následky svých rozhodnutí neseme zodpovědnost sami.
    MSF

  8. JANOVA napsal:

    Vnučko,ten nášup jsem potřebovala. Z rad si vždycky něco vezmu, beru si je k srdci a furt na sobě něco odstraňuji. Jak říká Li, jsem ideální přijímač rad. Kdybys věděla, co už jsem všechno dokázala na sobě změnit!
    Pěkně sobecky si budu hledět svého a učit se neragovat na plačky. Ten, kdo pomoc bude opravdu potřebovat, tak si ji najde sám.
    Ale mám obavu, že jsem příliš důvěřivá a ten červený majáček v hlavě se mi sám nespíná.
    Před nějakým rokem na blogu psala Žabka, že si podřeže žíly nebo sní prášky kvůli klukovi. Později mi děkovala za pomoc a přiznala se, že to myslela vážně!!! Víš, jedna zachráněná mi vydá za deset nezachráněných.
    MSF a D Ě K U J U

  9. Janika napsal:

    "soudek, kterým zasypaného v lavině mlátíme po hlavě :)) " – fakt trefné, Vnučko .-). Jo, s pomocí se musí opatrně. Když mi ji někdo vnucuje, bývá to moc draze zaplacené.

  10. Vnučka napsal:

    R-O.Z.K.O.Š.N.É.!!! Takřka učebnicové *páchání dobra* 🙂 Takhle my tomu říkáme 🙂 Tím si snad musí projít každý, ty rozmilý bernardýnku 🙂 Empatie ze srdíčka dokáže rozlišit, jestli člověk volá o pomoc opravdu… nebo jestli to je hluboce skrytě hysteroidní jedinec, který potřebuje jen a jen vzbuzovat jakoukoliv emoční pozornost, tedy i lítost, u všech těch, kterým své trable sděluje, čímž dosáhne svého – získává energii svých posluchačů – to jsou energetičtí upíři. Kdyby se vyhrabali z laviny, odkudpak by energii sáli, že… už by si jich nikdo nevšiml… Je jich mezi námi moc… A pak někdo chce jen vrbičku…. jen se vypovídat, nechce rady, jen chce pojmenovat své trable, taková laická psychoterapie… pan farář nebo vrba… nebo andělíčku můj strážníčku 🙂 A do toho my nastoupíme v plné polní se svými moudry a hřímáme *pravdy* :))))) Někdy jen pofoukání bebínka nebo chápající náruč je víc, než desítky rad, které do toho cpou ta naše Ega 🙂 Už tolikrát jsem za ten soudek, kterým zasypaného v lavině mlátíme po hlavě :)) dostala od Univerza po papuli… a stejně si nedám říct :)) jako třeba teď :))) Taky jsi nežádala o žádnou radu a tohle všechno víš 🙂 a stejně to tady do tebe tlačím :)))))) Tož tedy zcela souznějícně zdravím do Českýho ráje :)))) taky se sudiskem rumu na krku :))

  11. JANOVA napsal:

    Janiko,byl to můj první a poslední stálý zaměstnavatel, Slušovická škola života k nezaplacení. A to velké S je tam oprávněně!!!
    MSF

  12. Janika napsal:

    Jo, to je pravda, připadáš mi jako uragán :-))). Jenom co toho tady stačíš napsat, člověk to ani nestačí sledovat :-)).
    Tak tys znala pana Čubu? To ti závidím, toho člověka nezměrně obdivuju.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *