Pod svícnem tma

Nemusím asi dlouze vysvětlovat, jaké tóčo dělá ČEZs černým odběrem elektrické energie a jak své zákazníky cenově týrá, aby si nakonec mohl management rozdělit dividendy, které by stačily na provoz menší nemocnice nebo několik školních zařízení.

Příběh z (bežného?) života referenta, tankujícího PHM do služebního automobilu s jasně oranžovými nápisy ČEZ, a.s.

U pokladny benzínové pumpy se snaží zaplatit starší pán rádoby nedbalé elegance.
„Asi nezaplatím. Zapomněl jsem PIN,“ oznámil se sebevědomým úsměvem personálu a požádal je, aby mlčeli, protože si neuvědomuje své magické číslo. Muž a žena ztichli a jemu se na druhý pokus podařilo zaplatit a zmizel.
„PIN si nevzpomene, ale natankovat si do desetilitrového kanystru benzín, nezapomněl,“ prohlásila jsem jízlivě. „Nikdy by mě nepřesvědčil, že ho nenalije do svého soukromého fára. Co si přikrade, to my zaplatíme,“ oznámila jsem obsluze, které měla snahu omluvit se za to, že chlápka nehlídala.

A teď trochu matematiky:
Pracovní rok má 12 měsíců; odečteme 1 měsíc na čerpání dovolené.
Každý měsíc si tento šikula natankuje minimálně 20 litrů, což je při ceně 26 Kč za litr 520 Kč měsíčně.
Za 11 měsíců to činí 5720 Kč. Částku můžeme vynásobit pravděpodobným počtem stejně nepoctivých referentů a víme, proč nám neustále zvyšují sazby za odebrané kWh.

MSF, za ta léta zpátky jsem nikdy neslyšela o tom, jak se snaží ČEZ, a.s. ušetřit na svých nákladech.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *