Letní byznys na vodě

´V článku Poetické léto na vodě? Romantiku vystřídal byznys a konzum píše skalní ‚vodačka‘ Zdenka Ulmannová o tom, jak otřesné panují podmínky na současných splaných tocích a želí, že nic není jako dřív ani to selské baroko není to, co to bývalo.Odkud jsem a odkud pocházím
Jsem typický český vnitrozemec, který ke splavné řece měl stejně daleko jako Mohamed k hoře. O vodáckých oddílech jsem pouze četla nebo slyšela zprostředkované historky, jak se jede ta či ona řeka.
Křest pádlem a keňou jsem si odbyla ve druhém ročníku na vysoké škole, kdy účast na vodáckém kurzu byla povinná. Držet pádlo, makat na háčku a kormidlovat jsme se učily pod vedením asistentů tělesné východy jako starší hepy (z nářečí děvy) v kolektivu žabců na malých plachetničkách, brázdící vody Velkého Dářka a na rybníku Suchý.
Bez tohoto zápočtu nebylo titulu a tudíž ani inženýra. Povinnost jsem splnila a v mém životě bylo „vymalováno“, neboť mi chybělo to nejpodstatnější parťák, loď, pádlo a další nezbytné náčiní či pomůcky.
Průzkumem jsem zjistila, že v době před rokem 1989 vlastnily lodě (kanoe nebo kajaky) pouze vodácké oddíly, fakulty TV vysokých škol nebo místní kluby ROH pro své zaměstnance. O nějakých výpůjčkách „cizoušům“ nemohla být ani řeč, protože byly o prázdninách permanentně vytíženy. Na nabídku vodáckých zájezdů si nepamatuji.

Byznys na vodě
Kdyby neexistovala možnost půjčit si například ve Vyšším Brodě vodácké vybavení nikdy bych nezjistila, jak doopravdy vypadá Vltava. Kde je Lenora, Rechle, Soumarský most, Pěkná, Zátoň a další místa podél bájné řeky, jak vypadají její lužní louky, jak se sjíždějí šlajsny a co má člověk dělat, když se „udělá.“ Díky byznysu kolem vody a na vodě jsem v plných 46 (!!!) letech mohla poprvé okusit splavnost Vltavy a zároveň si pobrukovat symfonii Bedřicha Smetany. A za to jsem všem půjčovnám nesmírně VDĚČNÁ!

Nový podnikatelský obor

13-Vltava 2003

Každý, kdo studoval nebo aspoň četl dějiny hospodářství ví, že s nástupem nové výrobní éry (nespecifikuji) zanikaly staré výrobní postupy, celá odvětví a vznikala nová. Tak tomu bylo i po roce 1989. Aby lidé zajistili své existenční potřeby, museli si v místech, kde se průmysl jaksi „vypařil“, komunální služby zrušily a družstva rozprášila, najít nové způsoby obživy.
Rozvoj turistického odvětví obecně a poptávka po jedinečných zážitcích, po nichž prahnou nejen našinci, ale mnozí zahraniční návštěvníci jižních Čech podnítil vznik nového podnikatelského oboru – vodáctví, který bych rozčlenila:

1. výrobci – výroba lodí, pádel, plastikových sudů a dalších pomůcek,
2. realizátoři – půjčovny,
3. následné služby – kempy a občerstvovny.

Kemp U veverek
12-Vltava 2003

Mimo realitu
Autorka umíněného článku je úplně mimo realitu, když píše, že vždyť kdo je tak talentovaný, aby do svého nástroje podnikání nic neinvestoval, ale přesto dokázal vydělat „čistý“ zisk?
Zásadně nesouhlasím s tím, že by vodáčtí podnikatelé drancovali všechno, co jim přijde pod ruku a ještě vykázali čistý zisk. Každý článek výše uvedeného řetězce přidal společnosti určitý díl přidané hodnoty.
Pominu-li výrobce lodí a sportovních pomůcek, potom nesouhlasím s tím, že půjčovny do svého podnikání nic nevložily. Vždyť jen jedna plastová keňa stojí 19000 Kč vč. DPH a půjčovny jich mají plné sklady, aby uspokojily poptávku. Nejsem tak naivní, abych si myslela, že všichni měli vlastní finance, aby je mohli zaplatit. Tudíž do hry museli vstoupit banky a finanční instituce. V půjčovnách najdou alespoň v sezóně job brigádníci, neboť zajistit dopravní servis (každá půjčovna musí mít minimálně jednu dodávku s přívěsem) jednodenním či nárazovým vodákům jeden člověk nezvládne.

Za svou osobu tvrdím

14-Vltava 2010

děkuji byznysu na vodě, že jsem mohla v životě poznat to, co si uzurpovali sklaní vodáci s tím, že míru konzumu si musí každý vymezit zvlášť.

MSF a ahóóój

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *